Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Výroční konference Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG), která se konala ve dnech 28.–29. května 2026, spojila vědce z celého ústavu, aby sdíleli své vědecké úspěchy, diskutovali o budoucích směrech výzkumu a ocenili mimořádné vědecké výsledky. Program odrážel šíři výzkumu probíhajícího na IMG – od molekulárních mechanismů nemocí a editace genomu přes vývojovou biologii a neurovědy až po inovativní terapeutické přístupy.
Ve svém každoročním vystoupení ředitel Petr Dráber představil úspěchy ústavu prostřednictvím pěti vzájemně propojených pilířů, které podporují vědeckou misi IMG. V samotném jádru stojí výzkumné skupiny, jejichž práce posouvá naše poznání základních biologických procesů. Jejich úsilí podporují specializovaná výzkumná servisní pracoviště, včetně zařízení pro pokročilé zobrazování, sekvenování, proteomiku a cytometrii, která vědcům poskytují přístup ke špičkovým technologiím a odborným znalostem.
Třetí pilíř tvoří velké výzkumné infrastruktury, mezi něž patří České centrum pro fenogenomiku, Czech-BioImaging, CZ-OPENSCREEN a ELIXIR CZ. Tyto infrastruktury poskytují výzkumníkům přístup k pokročilým technologiím, specializovanému know-how a širším vědeckým sítím, které podporují náročný experimentální i datově orientovaný výzkum. Jejich hodnota nespočívá pouze v přístrojovém vybavení či službách, ale také v tom, že umožňují realizovat komplexní výzkum efektivněji, reprodukovatelněji a ve větší míře ve spolupráci s dalšími partnery.
Čtvrtým pilířem je výzkumné prostředí a mezinárodní spolupráce. Pravidelné vědecké akce s renomovanými zahraničními přednášejícími, úzká spolupráce se sousedními ústavy Akademie věd ČR a univerzitami i přítomnost vědců z mnoha zemí přispívají k otevřenému prostředí, v němž mohou přirozeně vznikat nové myšlenky, odborné vazby a spolupráce. Tento duch se odrazil také ve společenském programu konference, který zaměstnance spojil prostřednictvím dvojjazyčného kvízu, grilování a večera neformálních diskusí a hudby.
Pátý pilíř tvoří administrativní a technické týmy, jejichž práce je pro fungování ústavu nezbytná. Ať už jde o správu výzkumných grantů, zajišťování souladu s právními a administrativními požadavky, údržbu infrastruktury nebo poskytování IT podpory, tito kolegové vytvářejí podmínky, které umožňují plynulý průběh vědecké práce. Přestože je jejich přínos často méně viditelný než samotný výzkum, představuje nepostradatelnou součást společného úsilí stojícího za každým vědeckým úspěchem.
Tyto pilíře společně vytvářejí propojený ekosystém, který umožňuje nové objevy a podporuje dlouhodobý rozvoj ústavu. Přestože každý z nich plní odlišnou roli, konference zdůraznila jednoduché poselství: významné vědecké pokroky jsou jen zřídka výsledkem individuálního úsilí jednotlivce, ale vznikají v prostředí, kde výzkumníci, servisní pracoviště, infrastruktury a podpůrné týmy spolupracují na společném cíli.
Program konference odrážel mimořádnou rozmanitost výzkumu na IMG. Přednášky se věnovaly tématům od interakcí mezi hostitelem a patogenem a zánětlivých onemocnění přes opravy DNA, embryonální vývoj, genomové inženýrství, reprodukční biologii až po neurodegenerativní onemocnění. Výzkumníci rovněž představili pokroky v identifikaci nových terapeutických cílů a ve studiu molekulárních podstat lidských nemocí.
Tyto příspěvky společně ilustrovaly sílu interdisciplinárního výzkumu na IMG a jeho schopnost řešit základní biologické otázky a zároveň vytvářet poznatky s potenciálním klinickým a společenským dopadem.
Konference také poskytla příležitost zhodnotit publikační výsledky ústavu. V roce 2025 publikovali vědci IMG 133 vědeckých článků, čímž udrželi úroveň srovnatelnou s předchozími lety. Zvláště pozoruhodný byl nárůst počtu publikací ve vysoce impaktovaných časopisech s impakt faktorem vyšším než 15, kde autoři z IMG publikovali třináct článků, což potvrzuje jejich pokračující mezinárodní viditelnost a vědecký dopad.
Petr Dráber rovněž shrnul několik důležitých událostí v rámci ústavu, včetně organizačních změn, podpory správy výzkumných dat a otevřené vědy a příprav významných investic do vědecké infrastruktury, které v nadcházejících letech posílí výzkumné kapacity IMG.
Petr Dráber se také věnoval širší diskusi probíhající napříč výzkumnou komunitou o tom, jak by měla být hodnota vědecké práce hodnocena. Publikace, citace a mezinárodní uznání zůstávají zásadními ukazateli kvality, stále větší důraz je však kladen také na prokazování širšího přínosu výzkumu pro společnost. Ať už prostřednictvím nových léčebných postupů, technologických inovací, vzdělávání nebo popularizace vědy, od výzkumných institucí se stále častěji očekává, že budou schopny ukázat nejen to, co objevují, ale také proč jsou tyto objevy důležité.
Na IMG se tento přístup odráží v aktivitách, které různými způsoby propojují vědu se společností. Jedním z příkladů je Program inovací Akademie věd ČR (CASI), který podporuje převod objevů vzniklých na IMG a dalších ústavech Akademie věd do praktických aplikací a nových společností. Dalším příkladem je podpora vědecké komunikace a zapojení veřejnosti. Letos ústav podpořil akci Sounds of Science, iniciativu Francouzského institutu v Praze, která propojuje přední vědce, umělce a veřejnost prostřednictvím jedinečné kombinace vědeckých přednášek a hudebních vystoupení. Vstupenky na tuto akci získali autoři nejlepších publikací IMG a doktorandi, kteří byli mimořádně aktivní v oblasti popularizace vědy a komunikace s veřejností. Přestože se jedná o odlišné iniciativy, spojuje je společný cíl: zajistit, aby vědecké poznatky přesahovaly hranice laboratoře a přinášely užitek celé společnosti.
Vrcholným bodem konference bylo předání Cen ředitele za nejlepší publikace IMG za rok 2025. Ocenění vyzdvihují původní objevy, které významně posouvají poznání ve svém oboru, a staly se již důležitou tradicí ústavu. Jejich udělování je možné díky odkazu bývalého ředitele IMG prof. Josefa Římana, DrSc., který si přál, aby část jeho pozůstalosti byla využita k odměňování vědců a výzkumných týmů za mimořádné vědecké úspěchy. Tímto způsobem ceny nejen oceňují současné výsledky, ale zároveň odrážejí dlouhodobý závazek podporovat vědecké objevy na IMG.
První cena byla udělena za studii vedenou Ondřejem Štěpánkem, jejíž první autorkou byla Veronika Niederlová, za studii publikovanou v časopise Nature Communications, která přináší nové poznatky o nejranějších fázích rozvoje diabetu 1. typu u dětí. Pomocí pokročilých analýz jednotlivých buněk vědci zkoumali imunitní buňky krátce po propuknutí onemocnění a odhalili výraznou nerovnováhu mezi kmenovým a vysoce aktivním efektorovým stavem T lymfocytů v populacích konvenčních i regulačních T buněk. Studie odhaluje dosud nepoznané změny imunitního systému, přispívá k hlubšímu porozumění diabetu 1. typu a může napomoci vývoji cílenějších imunoterapií.
Druhá cena byla udělena týmu vedenému Petrem Jansou a Jiřím Forejtem za studii publikovanou v časopise PNAS, která přináší nové poznatky o jednom ze základních mechanismů reprodukční izolace a vzniku nových druhů. Výzkumníci identifikovali shluk genů pro mikroRNA na chromozomu X, který hraje klíčovou roli ve sterilitě samčích hybridů u myší domácích. Jejich výsledky poskytují vzácné molekulární vysvětlení toho, jak vznikají genetické nekompatibility mezi blízce příbuznými populacemi a jak přispívají ke vzniku reprodukčních bariér. Studie zároveň rozšiřuje naše poznání plodnosti a stability genomu.
Třetí cena byla udělena za studii vedenou Lucií Láníkovou, jejíž první autorkou byla Veronika Zimolová, za studii publikovanou v časopise Leukemia, která zkoumala dopady dědičné mutace JAK2-R1063H na tvorbu krevních buněk. Kombinací geneticky modifikovaných myších modelů, molekulárních analýz a klinických dat od pacientů vědci prokázali, že tato genetická varianta může narušovat normální funkci krvetvorných kmenových buněk, zvyšovat riziko trombotických komplikací a přispívat k rozvoji myeloproliferativních onemocnění a leukemie. Zjištění mohou pomoci identifikovat pacienty se zvýšeným rizikem závažných komplikací a otevřít nové možnosti pro přesnější diagnostiku a personalizovanou léčbu.
Všechny tři oceněné studie ilustrují šíři i význam výzkumu realizovaného na IMG. Snad ještě důležitějším poselstvím letošní konference však bylo, že vědecké objevy představují pouze část celého příběhu. Za každou publikací stojí širší ekosystém výzkumných skupin, servisních pracovišť, infrastruktur, podpůrných týmů a spolupracovníků, jejichž společné úsilí umožňuje vědecký pokrok. Pokračující investice do tohoto prostředí spolu s hledáním nových cest, jak propojit výzkum se společností, mají zajistit, aby objevy vznikající na IMG přispívaly nejen k rozvoji vědeckého poznání, ale i k lepšímu světu za hranicemi laboratoře.
