Slepice je nejdůležitější domácí zvíře z pohledu výživy lidstva. Provází nás asi tři a půl tisíce let a za tu dobu se v lidské péči vyvinuly nejrůznější plemena masná, snůšková, okrasná i bojová. V moderní době jsou domácí slepice využívány též jako modely pro experimentální výzkum a následně i v biotechnologiích.
Slepice jsou neodmyslitelně spjaty s počátky našeho ústavu a v detašovaném pracovišti v Kolči stále udržujeme geneticky unikátní chov, který slouží pro výzkum na IMG i mimo ústav. Proč je to vlastně důležité? Mají slepice stále své místo nebo by měly uvolnit prostor pro myši, rybičky a slimáky?
Přednáška připomene některé kapitoly z historie našeho ústavu, kdy kuřecí biomodely zásadně formovaly imunologii a virologii. Dále se budeme věnovat zvláštnostem kuřecí biologie a genetiky, které jsou někdy komplikací pro laboratorní práci a jindy příležitostí pro originální nápady a srovnávací výzkum. Postupně dojdeme k současným nástrojům studia kuřecí genetiky, k vědeckým otázkám, které můžeme výhodně řešit s využitím slepic a k perspektivám praktického využití našich vědeckých poznatků.

RNDr. Jiří Hejnar, CSc. z Laboratoře virové a buněčné genetiky se věnuje výzkumu retrovirů s cílem porozumět tomu, jak dokáží infikovat a posléze využívat hostitelskou buňku pro svoje množení, jak se hostitel virům brání a jak se virus i hostitel vzájemně ovlivňují. Ve své práci dlouhodobě využívá a rozvíjí kuřecí biomodely, které se mnohdy stávají samostatnými vědeckými tématy.
Těšíme se setkání!