Popularizace

Transgenní modely nemocí

Když onemocní buňky – vzdělávací cyklus NEZkreslená věda. Odborný garant: M. Reiniš 

 

Myš je nenahraditelná –  Týdeník Květy (pdf)
Jedním z míst, kde doslova vše stojí na myších, je Ústav molekulární genetiky AV ČR. Zdejší pracoviště je členem prestižního celosvětového konsorcia IMPC sdružujícím několik nejlepších vědeckých ústavů na světě. Jejich společným cílem je rozluštit a charakterizovat funkci všech asi 20 000 genů, které myš – stejně jako člověk – má. Už za pět let bychom tak měli vědět, co každý individuální gen dělá, za jaké poruchy je zodpovědný, jak pozitivně či negativně se navzájem ovlivňují.


Centrum mikroskopie

 

Hozák P. (2014) – Mikroskopie hrou

Tým prof. Pavla Hozáka za podpory vědců z Akademie věd a vysokých škol uspořádal v září 2014 interaktivní výstavu „Mikroskopie hrou“. Cílem výstavy bylo povzbudit děti a mládež v zájmu o vědu a poznání. Záměrem bylo zábavnou formou přiblížit na praktických ukázkách využití mikroskopie v různých vědních oborech. Výstava měla formu labyrintu, jehož stěny byly tvořeny velkoformátovými obrázky zvětšených objektů vztahujícími se k dané problematice. V labyrintu bylo umístěno 7 tematických stanovišť. Celkem výstavu navštívilo přes 3 000 návštěvníků.

Výstava má vlastní internetové stránky: www.mikroskopiehrou.cz, na kterých jsou uloženy příběhy jednotlivých stanovišť, včetně video upoutávek z pracovišť jednotlivých garantů. 

Ilona Kalasová – Jak poznáme a vyléčíme nemocnou buňku?

Byl také natočen speciální díl populárně-naučného cyklu České televize Lovci záhad „Cesta do hlubin mikroskopie“, který zábavnou formou přináší dětem poznatky o mikroskopii, které byly prezentovány na výstavě, a dále je rozšiřuje.

Lovci záhad - "Cesta do hlubin mikroskopie"

 

Fotogalerie výstavy

Biologie RNA

 

Staněk D. (2015) Jak vzniká slepota? http://21stoleti.cz [www]

Okolní svět vnímáme především očima, a to díky světločivným buňkám, tyčinkám a čípkům umístěným v sítnici oka. Jedním ze závažnějších onemocnění sítnice je retinitis pigmentosa. Jde o dědičné onemocnění, při kterém světločivné buňky postupně odumírají a které může vést až ke slepotě.

Záhadnou příčinou této choroby jsou kromě jiných mutací i mutace v genech, které se podílejí na sestřihu RNA, jednom ze základních molekulárně biologických dějů, a jako skupina představují druhou nejčastější příčinu retinitis pigmentosa. Jednu z takovýchto genových mutací způsobujících toto onemocnění se podařilo popsat týmu
Doc. Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

 

 

Stanek D. (2015) RNA – temná hmota v naši buňkách. Nakladatelství Academia, Edice: Věda kolem nás [pdf]

RNA neboli ribonukleová kyselina je jednou z klíčových molekul v našich buňkách. Byla poprvé popsána na začátku 20. století, kdy si chemici pracující s nukleovými kyselinami uvědomili chemické rozdíly mezi DNA a RNA. Zpočátku se jí nedostávalo takové pozornosti jako její větší sestře DNA, která je nositelkou dědičné informace.

 

Staněk D. (2009) Překvapivá souvislost – degenerace oční sítnice a pre-mRNA sestřih. Akademický bulletin 09/2009 [pdf]

Oko, kterým pozorujeme svět kolem nás, je skvěle uzpůsobeno pro detekci záření různých vlnových délek. Světlo procházející čočkou je zaostřeno na oční sítnici (lat. retina), kde se nachází desítky milionů buněk, které světlo citlivě vnímají a zprostředkovávají nám přesný a barevný obraz okolního prostředí. Při dědičném onemocnění sítnice zvaném retinitis pigmentosa tyto světločivné buňky odumírají, což vede k postupnému zhoršování zraku a v nejhorších případech až k oslepnutí.

 

Staněk D. (2010) Za vším hledej RNA. Vesmír 89: 322, 2010/5 [www]

Molekuly RNA zůstávají tak trochu na okraji zájmu. Chybí jim tajemno DNA jakožto nositelky dědičné informace, která může skrývat geny pro dlouhověkost či hru na klavír. A není jim vlastní ani akčnost bílkovin, které například přenášejí signály mezi neurony či katalyzují řadu…

 

Retinitis Pigmentosa Mutations of SNRNP200 Enhance Cryptic Splice-Site Recognition. Video abstract 2013. Cvačková Z. and Staněk D. (in English)


Myší molekulární genetika

 

Prdm9 incompatibility controls oligospermia and delayed fertility but no selfish transmission in mouse intersubspecific hybrids

 

Publication:
Flachs PBhattacharyya TMihola O, Piálek J, Forejt JTrachtulec Z: Prdm9 incompatibility controls oligospermia and delayed fertility but no selfish transmission in mouse intersubspecific hybrids. PLoS One 2014 9(4): e95806. [pubmed] [doi]

 

 Videoabstract in Czech with optional English subtitles


Molekulární imunologie

 

Jak funguje naše imunita – vzdělávací cyklus NEZkreslená věda. Odborný garant: V. Hořejší 

 

V. Hořejší (2015) – Jak (ne)funguje imunitní systém.  Nakladatelství Academia, Edice: Věda kolem nás [pdf]

Hlavními úkoly imunitního systému je chránit organismus před patogeny a odstraňovat abnormální (poškozené, nádorové) buňky. Základním předpokladem samozřejmě je, aby imunitní systém patřičné struktury patogenů a poškozených buněk rozpoznal od struktur vlastních. To se děje jednak pomocí povrchových receptorů na různých typech bílých krvinek (leukocytů), jednak pomocí „rozpustných rozpoznávacích molekul“, především protilátek.

 

V. Hořejší: Imunoterapeutický Fénix povstává z popela. Vesmír 94 (č. 3), 138, 2015. (pdf)
V. Hořejší: Škodí bifteky, krkovičky a kaviár zdraví? Vesmír 94 (č. 4), 208, 2015. (pdf)
V. Hořejší: Jak zabránit infekci virem HIV? Vesmír 94 (č. 5), 274, 2015. (pdf)
V. Hořejší: Makrofágy jako pomocníci nádorů. Vesmír 94 (č. 6), 319, 2015. (pdf)
V. Hořejší: Několik zpráv od imunologů. Vesmír 94 (č. 7/8), 390, 2015. (pdf)
V. Hořejší: Od opodeldoku k infliximabu. Vesmír 94, (č. 9), 478, 2015.  
V. Hořejší: Imunoterapie nádorových onemocnění se stává realitou! Vesmír 94, (č. 10), 548, 2015.  
V. Hořejší: Nejsou protilátky jako protilátky. Vesmír 94, (č. 11), 610, 2015.  
V. Hořejší: Krátké zprávy z imunologie. Vesmír 94, (č. 12), 674, 2015.  
V. Hořejší: Nečekané souvislosti v imunologii. Vesmír 95, (č. 1), 16, 2016.  

 

Více popularizačních článků – http://people.img.cas.cz/vaclav-horejsi.


Molekulární a buněčná imunologie

 

Marie Lipoldová

Interview on Czech Radio Český rozhlas Plus (in Czech).

Several articles in science magazine Vesmír (in Czech).


Poslední změna: 7. prosinec 2018