Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Praha, 23. října 2025 – V Haškově posluchárně Ústavu molekulární genetiky AV ČR se uskutečnila minikonference věnovaná 100. výročí narození prof. Milana Haška (1925–1984), jednoho z nejvýznamnějších českých biologů a spoluobjevitele fenoménu imunologické tolerance. Setkání uspořádal Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (IMG) ve spolupráci s Českou imunologickou společností, z. s.
Akce se zúčastnili přední čeští i zahraniční imunologové, kteří připomněli nejen životní dráhu a vědecké zásluhy prof. Haška, ale i aktuální vývoj v oblasti imunoregulace, transplantací a autoimunitních procesů. Účastníky konference přivítali krátkými příspěvky dr. Petr Dráber (ředitel IMG) a dr. Luca Ernesto Vannucci (předseda České imunologické společnosti). Mezi pozvanými řečníky vystoupili prof. Juraj Ivanyi (King’s College London), prof. Vladimír Holáň, dr. Jiří Hejnar, dr. Ondřej Štěpánek, dr. Jan Dobeš, dr. Matouš Vobořil a dr. Jiří Březina. Všichni svými příspěvky zdůraznili mimořádný vliv Haškovy školy na formování moderní imunologie a na výchovu celé generace vědců, kteří dnes působí v Česku i v zahraničí.
Prof. Milan Hašek byl mimořádnou osobností české vědy. Jeho experimenty z počátku 50. let minulého století zásadně přispěly k pochopení, že imunitní systém se může naučit tolerovat cizí buňky, pokud se s nimi setká během raného vývoje organismu. Při výzkumu využíval originální metodu embryonální parabiózy, při níž spojoval oběhové soustavy ptačích zárodků. Zjistil, že kuřata spojená během vývoje nevytvářejí protilátky proti červeným krvinkám svého „parťáka“, a jejich tkáně se po vylíhnutí vzájemně neodmítají. Tento jev byl nezávisle na experimentálním modelu laboratorních myší popsán také britským týmem vedeným P. B. Medawarem. Objev imunologické tolerance znamenal zásadní průlom v imunologii a stal se jedním ze základních kamenů moderní transplantační medicíny.
Imunologická tolerance představuje stav, kdy imunitní systém nereaguje na určitý antigen, ačkoli by za běžných okolností vyvolal imunitní odpověď. Může vzniknout přirozeně během vývoje organismu (tzv. centrální tolerance) nebo být navozená experimentálně. V průběhu druhé poloviny 20. století se ukázalo, že tento jev může být zprostředkován různými mechanismy – od klonální eliminace a anergie lymfocytů až po působení supresorových buněk. Pochopení těchto procesů přispělo nejen k rozvoji transplantologie, ale také k lepšímu poznání autoimunitních a alergických onemocnění.
Účastníci minikonference se shodli, že odkaz Milana Haška, jeho vědecká odvaha a originalita myšlení zůstávají inspirací i pro současnou generaci imunologů. Jeho práce dokládá, že i v obtížných podmínkách může vzniknout objev světového významu.
Milan Hašek – připomenutí ČLOVĚKA
