Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
18. 4. 2023
21. 7. 2020
9. 4. 2020
22. 11. 2019
18. 9. 2019
18. 8. 2019
6. 12. 2018
26. 4. 2016
26. 3. 2024
Rozhovor s molekulárním genetikem Janem Pačesem z Akademie věd České republiky o nárůstu infekčních onemocnění, které byly považovány za vymýcené. Diskutuje se o návratu černého kašle a jeho možných příčinách, včetně poklesu vakcinace a rostoucí rezistence na antibiotika.
10. 2. 2024
Rozhovor s Václavem Veverkou a Janem Pačesem se zaměřuje na pozorování „buněčných dálnic“ prostřednictvím mikroskopu. Díky kryoelektronové mikroskopii získali vědci detailní pohled na formování mikrotubulů, což je zásadní pro porozumění jejich fungování.
12. 3. 2022
Rozhovor Olgy Ryparové s Petrem Svobodou o vědecké etice, falzifikaci výsledků a etických komisích na vědeckých institucích.
16. 2. 2021
Rozhovor s imunologem Václavem Hořejším o tom, proč a jak může Covid-19 zaútočit i na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka.
4. 3. 2024
Zkoumáme-li podstatu života, nutně se dostaneme k problému, kde leží hranice mezi živým a neživým. Jaká je nejjednodušší entita, o které můžeme spolehlivě říci, že je živá? Kolik genů jí stačí k přežití? Na tyto a podobné otázky dokážou nejlépe odpovědět bioinformatické a molekulárněgenetické metody, ve kterých se hlavním objektem výzkumu stává genetická informace zapsaná v molekulách DNA.
31. 10. 2022
Již v roce 1903 formuloval ruský biolog Nikolaj Konstantinovič Kolcov (1872–1940) koncept cytoskeletu, „buněčné kostry“, která je odpovědná za buněčné tvary. Teprve nyní ale vychází najevo, jak důležité jsou pro integritu tkání vazebné proteiny, tzv. cytolinkery. Mutace v genech kódujících tyto proteiny mohou vést k rozvoji onemocnění asociovaných s křehkostí tkání. Dobře prostudovanými případy jsou tzv. plectinopathie, multisystémové poruchy spojené s tvorbou půchýřů a svalovými dystrofiemi.
3. 5. 2022
Mezinárodní tým vědců s českou účastí popsal v žurnálu Science zatím neznámý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování. Zjistil, že jednou z obranných strategií buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj cyklus pozastaví před začátkem dělení. To jim poskytne čas na opravu vážnějších poškození způsobených radioterapií.
22. 3. 2022
„Vše se zlepšuje, česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká v rozhovoru pro UK Forum biochemik a genetik Václav Pačes, který sice většinu profesního života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je po celou dobu v těsném kontaktu, vlastně již od dětství.
Expozice Fascinující genom …aneb jak rozsvítit rybu
Laboratoř pro děti CEITEC na Masarykově univerzitě, Petr Svoboda je původním spoluautorem projektu a členem představenstva společnosti Bioskop. IMG vlastní registrovanou ochrannou známku Bioskop a doménu bioskop.cz.
