Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Jak lze z DNA staré tisíce let rekonstruovat pohyb dávných populací? PhD student Adam Nógell z Laboratoře genomiky a bioinformatiky IMG v rozhovoru přibližuje svůj výzkum migrací na konci doby bronzové, motivaci ke studiu doktorátu i to, jak se mu daří udržovat rovnováhu mezi vědou a osobním životem.
Co tě přivedlo k rozhodnutí nastoupit na doktorát na IMG a kdy ses pro tuto cestu definitivně rozhodl?
O doktorátu jsem uvažoval v podstatě od začátku studia na univerzitě. Jak to u mě bývá zvykem, během studia se mé plány několikrát změnily a konečné rozhodnutí padlo v posledním roce magisterského studia, kdy jsem se seznámil s bioinformatikou. Ta mě natolik zaujala, že jsem se rozhodl pokračovat v doktorském studiu v tomto oboru.
Na čem ve svém výzkumu aktuálně pracuješ a čím je tato oblast podle tebe výjimečná nebo vzrušující?
Hlavním cílem mé disertační práce je zrekonstruovat migrační trasy lidí na konci doby bronzové na území dnešní České republiky a Polska pomocí analýzy DNA získané z jejich kostí. Přijde mi nesmírně fascinující, kolik informací můžeme získat z DNA, zejména v tomto případě z DNA, která je stará přibližně 4 000 let. Zároveň se jedná o oblast, kterou se na světě zabývá jen málo lidí, a proto jsem vděčný, že se na ní mohu podílet.
„Přijde mi nesmírně fascinující, kolik informací můžeme
získat z DNA, zejména v tomto případě z DNA, která je stará přibližně 4 000 let.“
Jak vypadá tvůj život mimo laboratoř/práci a jak se ti daří udržovat rovnováhu mezi vědou a osobním životem?
Snažím se pravidelně sportovat, momentálně to je zejména lezení (bouldering) a nedílnou součástí mého osobního života je rozhodně umění v téměř všech podobách – hudba, film, divadlo… Jsou to činnosti, které mi automaticky pomáhají “vypnout”, což mi zase pomáhá udržovat tuto rovnováhu.
Jaké jsou tvé další studijní nebo profesní plány po dokončení doktorátu?
Jak jsem již zmiňoval, mé plány se docela často mění, ale v poslední době mě stále víc fascinuje start-upový svět. Bylo by hezké mít jednoho dne vlastní, ale k tomu vede ještě dlouhá cesta.
„Nejvíc se mi líbí, že se tu vždy něco děje. Díky velkému výběru eventů, kulturních aktivit a možností trávení volného času je pro mě mnohem snazší udržet rovnováhu mezi prací a osobním životem.“
Co máš na životě v Praze nejraději a kam bys vzal někoho, kdo je tu poprvé?
Nejvíc se mi líbí, že se tu vždy něco děje. Díky velkému výběru eventů, kulturních aktivit a možností trávení volného času je pro mě mnohem snazší udržet rovnováhu mezi prací a osobním životem. Kdyby někdo navštívil Prahu poprvé, určitě bych ho vzal na “povinnou“ procházku po nejdůležitějších památkách a pak do jedné z mých oblíbených skrytých kaváren, které běžní turisté jen tak neobjeví.
Co tě na vědecké práci dlouhodobě nejvíce motivuje a žene kupředu i v náročných obdobích?
Vždy si připomínám, proč jsem se rozhodl studovat doktorát, a že jsem do toho šel s vědomím, že to nebude po celou dobu procházka růžovým sadem. Pracuji na tématu, které mě opravdu baví, což mi určitě pomáhá překonávat těžká období.
Jaká byla pro tebe zatím největší výzva během doktorátu a co ti pomohlo ji zvládnout?
Největší výzva v podstatě dosud přetrvává. Vzhledem k tomu, že moje předchozí vzdělání se týkalo hlavně molekulární biologie, strávil jsem prvních pár měsíců svého doktorátu učením se spoustě nových věcí, protože s bioinformatikou jsem se setkal až v posledním roce magisterského studia. Mám za sebou první rok doktorského studia, a i když mě čeká ještě dlouhá cesta, vidím za uplynulý rok obrovský pokrok. To představuje v současné době silnou motivací k dalšímu zlepšování.
Jakou radu bys dal studentům, kteří o doktorátu na IMG teprve uvažují?
Rozhodování se ohledně studia doktorátu, případně později i výběr konkrétního tématu a výzkumné skupiny, určitě neberte na lehkou váhu. Pokud se rozhodnete studovat doktorát, bude to vaše hlavní zaměření na příští čtyři roky, a co je ještě důležitější, na čtyři roky ve velmi významné fázi vašeho života. Věnujte čas konstruktivním rozhovorům s potenciálními budoucími školiteli, kolegy a dalšími doktorandy a zeptejte se jich na vše, co chcete vědět, abyste mohli na doktorát jít s realistickými a (alespoň do určité míry) jasnými očekáváními.
