Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Heuréka, nebo zase nic? Přijďte nahlédnout do zákulisí vědy a zjistit, proč jsou nezdary stejně důležité jako objevy – a proč se vědci i tak nevzdávají.
Být profesionálním vědcem je oproti většině jiných povolání jakési privilegium. Většinou jsme na tuto dráhu vstupovali nikoli proto, abychom posléze zbohatli, nebo abychom se příliš nenadřeli, ale proto, že jsme chtěli dělat něco, co nás zajímá, ba dokonce baví. Inspirací pro nás byly i životní příběhy některých slavných badatelů (třeba Marie Sklodowská-Curie nebo řada „lovců mikrobů“). Naprostá většina z nás zažila, a to i opakovaně, velmi příjemné okamžiky opravdových, i když jen malých „objevů“ (situace typu „tohle ještě nikdo přede mnou neviděl“ nebo „Heuréka! Opravdu to funguje tak, jak jsem předpokládal“). Na druhé straně je pravda, že daleko více bývá frustrujících okamžiků zklamání, když experimenty nevycházejí. A přicházejí i chvíle otázek jako „Je to, co dělám, opravdu důležité? Není to jen samoúčelné hraní a snaha zplodit další článek, který nikdo nebude číst?“ O takových a podobných věcech budu povídat a vzpomínat…
prof. Václav Hořejší
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. z Laboratoře leukocytární signalizace je přední český molekulární imunolog, který se dlouhodobě zabývá studiem buněk imunitního systému a molekul, jež řídí jejich komunikaci a funkci. Jeho výzkum zásadně přispěl k objevu a pochopení řady klíčových proteinů na povrchu bílých krvinek a jejich signalizačních komplexů, čímž významně posunul poznání fungování imunity na molekulární úrovni. Patří k nejcitovanějším českým vědcům a za svůj celoživotní přínos vědě získal mimojiné prestižní ocenění Česká hlava.
Těšíme se setkání!