Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Před deseti lety, 16. června 2016, bylo ve Vestci u Prahy slavnostně otevřeno biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV. Společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy se za uplynulou dekádu vypracoval mezi nejvýznamnější centra biomedicínského a biotechnologického výzkumu v České republice. Dnes zde působí více než 600 vědců, techniků a studentů, z nichž téměř třetina přišla ze zahraničí. Pro Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) je výročí BIOCEV příležitostí připomenout si významnou roli, kterou ústav sehrál při vzniku centra i při jeho dalším rozvoji.
Mezi osobnostmi oceněnými při slavnostním setkání za zásluhy o vznik a rozvoj BIOCEV byli také dva vědci, kteří významně formovali historii IMG – bývalý předseda Akademie věd ČR a bývalý ředitel IMG Václav Pačes a bývalý ředitel IMG Václav Hořejší.
„BIOCEV je jedním z nejvýznamnějších projektů v historii Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Naši vědci stáli u jeho vzniku, podíleli se na formulaci jeho vědecké vize a prostřednictvím Českého centra pro fenogenomiku a několika detašovaných laboratoří Ústavu molekulární genetiky AV ČR dnes významně přispívají k jeho mezinárodnímu renomé. Náš ústav se vždy snažil být průkopníkem a hybatelem inovací i špičkové vědy – a platí to dodnes. Věřím, že IMG bude i nadále formovat českou molekulární biologii a genetiku a přispívat k vědeckým objevům, které mají význam daleko za hranicemi České republiky,“ říká nynější ředitel Ústavu molekulární genetiky Petr Dráber.
Vznik BIOCEV byl od počátku mimořádně ambiciózním projektem. Jeho cílem bylo vytvořit moderní výzkumné centrum, které propojí biologii, medicínu, chemii a moderní technologie a umožní českým i zahraničním vědcům pracovat v podmínkách srovnatelných s nejlepšími světovými institucemi.
Do projektu se zapojilo šest ústavů Akademie věd ČR – Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie – společně s Přírodovědeckou fakultou a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Příprava centra vyžadovala nejen jasnou vědeckou vizi, ale také schopnost propojit různé odborné kultury, výzkumné priority a představy mnoha institucí i osobností.
„Nebyla to jednoduchá cesta. Sjednotit tolik zapojených institucí a lidí kolem takto ambiciózního projektu bylo mnohdy velmi náročné. O to pozoruhodnější je, že se nakonec podařilo najít společnou řeč a BIOCEV skutečně vybudovat,“ vzpomíná Václav Pačes z IMG, který patřil mezi hlavní iniciátory projektu.
BIOCEV byl financován s podporou Evropské unie. Samotná žádost o dotaci měla 1 600 stran, výstavba a vybavení laboratoří stály 2,3 miliardy korun. Základní kámen byl položen v říjnu 2013 a centrum bylo slavnostně otevřeno 16. června 2016.
Jedním z nejvýznamnějších výsledků zapojení Ústavu molekulární genetiky AV ČR do projektu BIOCEV je velká národní infrastruktura, České centrum pro fenogenomiku (Czech Centre for Phenogenomics, CCP), které se během uplynulé dekády zařadilo mezi přední evropská pracoviště funkční genomiky. V centru BIOCEV představuje klíčovou infrastrukturu pro výzkum funkce genů, modelování lidských onemocnění a vývoj nových terapeutických přístupů.
Pod vedením Radislava Sedláčka se Českému centru pro fenogenomiku podařilo během deseti let vybudovat pracoviště světové úrovně. Vědci zde vytvářejí myší modely lidských nemocí, takzvané „myší avatary“, které umožňují studovat funkci genů, porozumět mechanismům onemocnění a testovat nové léčebné přístupy ještě před jejich využitím u pacientů.
Za deset let centrum vytvořilo více než 1 200 myších modelů a zkoumalo více než 600 dosud málo probádaných genů. Významným milníkem je také program RD-Factory, který směřuje k vývoji a testování genových terapií pro vzácná onemocnění. Součástí centra je rovněž unikátní infekční laboratoř BSL-3, kde vědci studují na myších modelech biologii a možnosti léčby závažných infekčních onemocnění, včetně covidu-19 a virových hepatitid.
České centrum pro fenogenomiku dnes propojuje základní výzkum s preklinickým testováním a vytváří most mezi molekulární genetikou, experimentální medicínou a vývojem nových terapií. Jeho výsledky potvrzují, že investice do špičkové infrastruktury a dlouhodobé vědecké vize mohou přinášet objevy s dopadem daleko za hranicemi České republiky.
Význam BIOCEVu a velkých národních infrastruktur se naplno ukázal během pandemie covid-19. Vědecké týmy působící v centru BIOCEV a také v jen 7 kilometrů vzdáleném kampusu biologických ústavů AV ČR v Krči, mateřských ústavů většiny pracovišť AV ČR v BIOCEVu, rychle vybudovaly a optimalizovaly diagnostické kapacity založené na molekulární detekci viru SARS-CoV-2, zapojily se do sekvenování variant viru a přispěly k výzkumu nových terapeutických přístupů.
Pandemie ukázala, jak důležité je mít v České republice špičkové infrastruktury, odborníky z různých oblastí a prostředí, které umožňuje rychlou spolupráci napříč institucemi. Právě na této myšlence byl BIOCEV postaven.
Do práce se tehdy zapojily týmy Univerzity Karlovy i ústavů Akademie věd ČR, včetně Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Výzkumné kapacity řady výzkumných pracovišť pomohly nejen s testováním a diagnostikou, ale také s vývojem modelů pro ověřování nových léčebných postupů proti infekčním onemocněním.
BIOCEV dnes není jen špičkovým vědeckým centrem. Významně formuje také obec Vestec a celý Středočeský kraj. Do regionu přivádí vysoce kvalifikované odborníky z České republiky i ze zahraničí, vytváří pracovní příležitosti, posiluje vzdělanostní a inovační potenciál regionu a propojuje akademický výzkum s praxí.
Na slavnostním setkání k desátému výročí centra zaznělo od starosty obce Vestec Tibora Švece, že BIOCEV se stal důležitou součástí identity Vestce. Z obce na okraji Prahy se díky němu stalo místo, které je dnes spojováno se špičkovou vědou, moderními technologiemi a mezinárodním výzkumem.
Právě tento regionální rozměr ukazuje, že investice do vědy nepřinášejí pouze odborné publikace a nové poznatky. Přispívají také k rozvoji míst, kde vědecké instituce působí, k růstu znalostní ekonomiky a ke vzdělávání nové generace odborníků.
Za deset let své existence se BIOCEV, za intenzivní podpory svých mateřských organizací v rámci Akademie věd a Univerzity Karlovy, stal centrem, kde vědci zkoumají příčiny rakoviny, infekčních a dědičných onemocnění, poruch metabolismu či reprodukčního zdraví. Výsledky jejich práce směřují k novým diagnostickým metodám, personalizované medicíně, vývoji léčiv i pokročilých biotechnologií.
Pro IMG je BIOCEV zároveň připomínkou, že dlouhodobá vědecká vize může změnit podobu české vědy. Od prvních jednání a příprav projektu až po dnešní špičkové výsledky v oblasti funkční genomiky, preklinického výzkumu a molekulární biologie je Ústav molekulární genetiky AV ČR jedním z klíčových aktérů příběhu centra BIOCEV.
Desáté výročí centra je proto nejen oslavou úspěšného projektu, ale také příležitostí připomenout si odvahu a vytrvalost lidí, kteří dokázali spojit instituce, obory i generace vědců kolem společného cíle: vytvořit v České republice biomedicínské centrum evropské úrovně.
