Mechanobiologie, cytoskelet, cytolinkery, buněčné spoje, jednoduché epitely
V posledních pěti letech byl náš výzkum změřen především na:
cytoskeletem podmíněnou regulaci mezibuněčných spojů v jednoduchých epitelech;
regulaci adhezních spojů mezi buňkami a extracelulární matrix; a
cytoskeletem a adhezemi zprostředkovaná signalizace v epiteliálně-mezenchymálním přechodu, migraci a invazivitě buněk.
Zaměřujeme se především na cytoskeletální linkerové proteiny, zejména na plektin, a studujeme funkční důsledky cytoskeletální organizace v mechanice buňky/tkáně a mechanotransdukci, tj. přeměnu fyzikálních signálů na intracelulární mechanosignální dráhy. K naplnění našich cílů v komplexitě biologických systémů využíváme kombinaci přístupů in vitro (primární buňky a buněčné linie modifikované pomocí CRISPR/Cas9 technologie) a in vivo (transgenní myší modely). Kromě běžných technik molekulární biologie využíváme také metody, jež nám umožňují měřit a aplikovat fyziologicky relevantní síly a deformace, jako je mikroskopie trakčních sil a atomárních sil, měření reologie magnetickou pinzetou, deformace buněk a tenzní senzory na bázi FRET.
Vzhledem k tomu, že tým Laboratoře integrativní biologie vznikl jako součást projektu BIOCEV (v lednu 2015), je náš dlouhodobý zájem definován také projektem BIOCEV 1.1.4.: „Myší modely pro studium fyziologie a patofyziologie trávicích epitelů“ (Program funkční genomika). Tento projekt má následující cíle:
identifikaci genů s jedinečnými a zásadními funkcemi v jednoduchých epitelech;
vytvoření myších modelů s inaktivovanými vybranými geny; a
fenotypová charakterizace vytvořených myších modelů zabývající se funkcemi genů ve zdravých a nemocných jednoduchých epitelech.